Montessori metoda je filosofií, ve které stěžejním principem je, že dítě se nejlépe učí v sociálním prostředí, které podporuje jeho jedinečný vývoj.
Jak se Montessori školy liší od těch tradičních?
V Montessori třídách nejsou žádné řady lavic otočené k učiteli, který stojí před tabulí. Většinou zde není ani žádná tabule. Skupinky děti různého věku pracují na společných projektech. Některé jsou do své práce více pohroužené než jiné. Některé sedí u stolků společně, zatímco jiné pracují na podlaze s pomůckami. Hlas učitele je zřídkakdy slyšet nad hlasy dětí, které spolu tlumeně hovoří, když pracují. Ve třídě je neustálý pracovní šum.
Je pravda, že děti v Montessori třídách nemají žádnou strukturu a je jim dovoleno, aby si dělaly, co chtějí?
Montessori metoda je založena na principu svobodné volby smysluplné činnosti. Pokud dítě pomůcku zneužívá nebo ji používá, aniž by došlo k cíli dané aktivity, učitel zasáhne a upozorní dítě, jak správně danou pomůcku použít či jakou jinou činnost si vybrat. Ve třídách pro děti od šesti let, učitelé denně zapisují práci dětí a jsou schopni je přesměrovat na jinou činnost, aby byly rovnoměrně plnit dané učební osnovy.
Co činí Montessori vzdělávací metodu jedinečnou?
Je to přístup „dítě jako celek“. Základním cílem Montessori metody je pomoct každému dítěti dosáhnout svého plného potenciálu ve všech oblastech života. Činnosti ve třídě podporují vývoj společenského chování, emoční růst, koordinaci malých i velkých svalů stejně jako akademickou přípravu. Celostní osnovy pod vedením speciálně vyškolené učitelky umožňují dítěti zakusit radost z učení, dávají mu prostor užít si celý proces vývoje sebe-uvědomění, stejně jako mu poskytují zkušenost, z níž dítě čerpá akademické znalosti.
"Připravené prostředí". Aby učení mohlo probíhat pod taktovkou dítěte samotného, celá učebna, pomůcky i sociální prostředí musí podporovat žáka. Učitelka poskytuje pouze nutné zázemí a zdroje činností, včetně příležitostí, kde děti mohou fungovat v bezpečné a pozitivní atmosféře. Učitelka proto potřebuje získat důvěru každého dítěte, což způsobí, že děti ochotně zkoušejí nové věci a skrze tyto činnosti si budují zdravé sebevědomí.
Montessori pomůcky. Pozorování doktorky Montessori, které zahrnuje ty druhy činností, které se dětem líbí a ke kterým se opakované vracejí, ji vedly k vytvoření řady učebních pomůcek, které při práci vyžadovaly použití více smyslů. Pomůcky jsou už ve své podstatě sekvenční a sebe korekční, čímž usnadňují samostatnou výuku schopností a vedou k postupnému osvojování abstraktních vědomostních konceptů.
"Učitelka". V Montessori třídě funguje učitelka jako tvůrce třídy, je zdrojem informací, modelem chování, i tou, kdo ukazuje nové lekce. Dále pečlivou pozorovatelkou a zapisovatelkou chování a vývoje každého dítěte. Učitelka funguje jako prostředník usnadňující vzdělávání.
Jak metoda funguje?
Každá Montessori třída funguje na principu svobody s předem danými limity. Každý program má svůj vlastní seznam základních pravidel, které se liší s věkem dětí, ale je vždy založen na hlavní Montessori myšlence – respektu jeden k druhému a ke svému okolí. Děti mají svobodu pracovat svou vlastní rychlostí s pomůckami, které si samy vyberou, a to buď individuálně, nebo s jinými dětmi.
Učitelka se spoléhá na své pečlivé pozorování dětí, aby správně určila, které nové činnosti a pomůcky mají být ukázány každému jednotlivému dítěti nebo malé skupině dětí v danou chvíli. Cílem je povzbuzovat aktivní, samostatně řízené učení se a udržovat rovnováhu zvládnutí daného učiva jednotlivci, malými skupinami i třídy jako celku.
Tříleté věkové rozpětí v každé třídě umožňuje seskupování dětí podobně jako v rodině, kde učení se může probíhat přirozeně. Starší děti se mohou podělit o to, co se naučily a ve stejný okamžik si předáváním upevnit svou vlastní nedávno získanou vědomost. Protože toto učení mezi spolužáky je Montessori metodě vlastní, je zde častější přítomnost konverzací a jazykových zkušeností v obyčejných třídách nevídaných.
Kdy by moje dítě mělo začít s Montessori programem?
Sama Maria Montessori byla užaslá nad tím, čeho jsou dvou a tříleté děti schopné. Ve svých třídách objevila, že děti dokážou absorbovat konkrétní koncepty za využití všech svých smyslů simultánně, což je jedinečná schopnost, která se záhy vytrácí. Těmto obdobím, kdy dítě je pohrouženo do nějaké činnosti na úkor činností jiných, Montessori říká tzv.„vnímavá období“ a vyvinula pro ně speciální sadu pomůcek. Tak, jak dítě roste, náplň těchto vnímavostí se mění, nicméně získaná zkušenost může být uložena po zbytek života. Proto první roky věku dítěte jsou nejdůležitější, ale bohužel často i nejvíce zanedbávané v mnoha společnostech. Začne-li dítě v dobré Montessori škole, s dobrou učitelkou v 18-ti měsících, mohou s ním pozitivní výsledky jeho práce zůstat po celý život.
Co se stane až dítě odejde z Montessori programu?
Děti z Montessori škol jsou neobyčejně adaptibilní. Naučily se pracovat samostatně i ve skupinách. Protože byly podporovány, aby se učily rozhodovat od nejútlejšího věku, jsou z nich žáci, kteří se umí rozhodovat a zvládají dobře čas, který mají k dispozici. Byli také motivováni, aby si vyměňovali myšlenky a diskutovali o své práci s ostatními spolužáky, takže mají vyvinuté dobré komunikační schopnosti. Tyto jim mohou pomoci zařadit se do nové třídy či školy. Výzkum ukazuje, že nejlepším ukazatelem budoucnosti je vyvinutý smysl pro zdravou sebeúctu. Montessori programy, zaměřené na samostatně vybírané, nesoutěživé činnosti, pomáhají dětem vyvinout dobrou představu o sobě, sebedůvěru, aby byly schopny ve svém životě zvládat překážky a přizpůsobovat se změnám.